PROSBA PRO NOVÝ ROK

Dopřej mi chuť k jídlu Pane

a také něco, co bych jed.

Dej mi zdravé tělo, Pane

a nauč mne s ním zacházet.

Dej mi zdravý rozum Pane,

ať vidím dobro kolem nás,

ať se hříchem nevyděsím

a napravit jej umím včas.

Dej mi mladou duši Pane,

ať nenaříká, nereptá

Dej, ať neberou moc vážně

své pošetilé malé „já“.

Dej mi prosím humor pane

a milost, abych chápal vtip,

ať mám radost radost ze života

a umím druhé potěšit.

                sv. Tomáš Morus

Vážení spoluobčané

Za několik dní prakticky vstoupíme do prvního roku nového volebního období. Osobně nemám rád takové plány, o kterých jsou všichni přesvědčeni, že je bez obav splní. Naše cíle, které jsme si jako kolektiv stanovily nejsou jednoduché a musíme intenzivně hledat cesty , které povedou k jejich splnění.V období mezi svátky bude první pracovní zasedání Zastupitelstva obce a na jeho programu bude mimo jiné i prakticky nejzávažnější bod a tím je projednání rozpočtu obce na rok 2003. Nechceme totiž vstupovat do nového roku s rozpočtovým provizoriem, protože tento stav by hned na začátku výrazně omezoval jakoukoliv práci. Jakmile nám to dovolí počasí, chceme začít s rekonstrukcí zbývající části kamenné zdi kolem kostela, značením ulic a míst v obci a dalšími úpravami, které povedou nejen k lepšímu vzhledu naší obce, ale i blízkého okolí. V jarních měsících plánujeme dokončit výsadbu nové části obecního parku, a v původním parku upravit místo, kde by si děti měly možnost hrát. Ve staré části parku plánujeme upravit ohniště, připravit nějaká polínka, aby rodiče svým ratolestem při vycházce mohli něco opéct. Špatnou máme cestu k parku a stavební komise má již připraveno řešení. V oblasti propagace obce máme již připravenu první verzi nového grafického zpracování našich internetových stránek. Tato forma propagace obce je asi nejúčinnější . Jako cestu k získání Vašich připomínek k programovému obsahu naší kabelové televize jsme zvolili formu ankety. Musím se přiznat, že jsme nečekali takovou reakci. Na anketu jsme dostali 110 písemných odpovědí a mnoho dalších připomínek bylo ústních. Veškeré podněty komise vyhodnotila a do návrhu rozpočtu jsme zahrnuli částku, která bude nezbytná k realizaci přání, která se v anketě vyskytovala nejčastěji. První změna, kterou bylo možné uskutečnit s minimálními náklady a to možnost sledování celosvětových zpráv CNN, pan Kos již provedl. Jak zakoupíme zařízení, tak budete o dalších změnách informováni. Bohužel nelze zlepšit kvalitu některých stanic, protože signál, který do naší obce „dorazí“ je velice slabý a zrušit tyto programy není vhodným řešením. Co se týká přestavby obecního domu, první část to je územní řízení je prakticky ukončeno a čeká nás řízení které by bylo ukončeno vydáním stavebního povolení. V blízkém okolí jsme byli svědky vážných konfliktů při sestavování Zastupitelstev. Myslím, že práce takových kolektivů bude po celé období konfliktní na úkor tvůrčího přístupu. Zastupitelstvo, které na základě Vaší důvěry vzniklo v naší obci je tvůrčí a mně je ctí v takovém kolektivu pracovat. Dovolte mně vážení spoluobčané popřát Vám tohoto kolektivu pěkné prožití vánoc, pevné zdraví a vše nejlepší v roce 2003.                                                              Jiří Šup, starosta obce

…Když je čas Vánoc

K Vánocům neodmyslitelně patří cukroví, stromeček, dětské oči rozzářené štěstím, stejně tak jako zpívání koled či narození Ježíška.

Na Štědrý večer rodiny spolu usednou ke společnému stolu, povečeří a pak, když chtějí, vyrazí na půlnoční mši svatou do památného drásovského kostela. Společně chtějí s ostatními přivítat malého Ježíška a domů si ještě navíc ve svých srdcích odnášet nezapomenutelné zážitky z vánočních zpěvů v podání místního pěveckého sboru pod vedením paní Aleny Lavičkové. Pastorelu doprovází trio houslistů z Tišnova společně s varhany.

Až z toho běhá mráz po zádech, když se člověk zaposlouchá do oněch tónů hudby a nechává se unést příjemně laděnou sváteční atmosférou.

Blanka Vojancová

Čas plyne jako voda, Vánoce jsou přede dveřmi a i když jsme pohlceni do momentálních starostí i radostí, které život přináší, najděte si čas a přijďte se zaposlouchat do melodií, které zůstanou v duši nadlouho…

Z historie Vánoc

Češi se v 19. století těšili na příchod Vánoc dlouhé týdny a vůbec jim nevadilo, že peněz je poskrovnu a vánoční dárky, které nadělí Ježíšek, budou nejspíše velmi potřebné věci, které by se tak jako tak musely koupit.

Dříve nebyly Vánoce ani tak o dárcích, jako spíše o vzájemné lásce a přátelství, radosti a pocitu sounáležitosti v rodině, která se sešla ke společným oslavám pod rodným krovem. Několik dnů před Vánocemi napekly hospodyně chléb a uložily ho do ošatek. V bohatších domácnostech daly k bochníkům péct také pečlivě upletené, žloutkem potřené a máslem pomaštěné vánočky z bílé mouky, rozinek a mandlí. O Štědrém dnu od časného rána praskal v peci a kamnech oheň. Připravovala se štědrovečerní večeře. Vařil se hrách, čočka, několik druhů polévek, mezi nimiž nechyběla bramboračka a rybí polévka, pekl se kuba z krup a česneku. Mezitím, co se hospodyně snažila v kuchyni zabavit děti, přinesl v některých krajích hospodář tajně stromeček a ustrojil ho do slavnostního hávu. Jinde se stavěly betlémy. Lidé se od rána postili, aby večer uviděli „zlaté prasátko“. S přicházejícím soumrakem děti stále častěji vybíhaly ven, pozorovaly nebe a hlídaly, kdy se objeví první hvězdička. S první hvězdou si rodina sedla k slavnostnímu stolu prostřenému bílým ubrusem. Večeři zahajovala společná modlitba, vzpomínka na uplynulý rok a poděkování Bohu za vše dobré, co přinesl, i za to, co vzal. Nejdříve hospodyně postavila na stůl mísu s hrachem. Klíček hrachu má podobu kalichu a podle tradice spojoval všechny stolovníky v dobrém i zlém. Potom paní domu odebrala z mísy po lžíci pro každé z domácích zvířat. Teprve pak si podle vážnosti a stáří nabírali ostatní. Po hrachu se podávaly polévky pro sílu, čočka, aby byly peníze, kuba, masitý pokrm nebo ryba pro radost. Kosti se dávaly na jeden talíř a po večeři je hospodář odnesl ve lněném ubrousku na jabloň. Naposledy se na stole objevila vánočka a cukroví. Pila se bílá káva, čaj, nechybělo ani trochu piva, vína nebo hlt pálenky pro dobré zažití. Když zazvonil zvoneček, přinesl hospodář do místnosti stromeček ověšený jablíčky, sušeným ovocem, cukrovím, kostkami cukru zabalenými do barevných papírů, ořechy a řetězy. Na stromečku se zapálily svíčky a všichni zpívali koledy. Ty se pak u stromečku zpívaly každý večer, dokud se neodstrojil a Vánoce neskončily.

Někde však stromeček neznali nebo ho považovali za německý zvyk a po starodávném způsobu strojili jesle. O svátku Narození Páně do nich kladli figurku novorozeňátka a přidávali postavičky anděla, pastýřů a darovníků. Postavičky tří králů a jejich průvodu se stávaly součástí betlémského výjevu až 6. ledna.

O Štědrém večeru se po večeři věštilo. Na stůl se postavilo umývadlo a pouštěly se v něm lodičky ze skořápek vlašských ořechů. Lilo se olovo. Přes rameno se směrem ke dveřím házela bota. Na venkově děvčata třásla bezem. Vdala se tam, odkud se ozval štěkot psa. Vyvrcholením štědrovečerních oslav byla půlnoční mše. Lidé se scházeli v kostele, kde vedle oltáře stály jesličky. Venku byla zima, sníh a tma. Uvnitř kostela, ohřátého dechem věřících, zářily svíce. Varhany doprovázely hlasy zpěváků, ke kterým se postupně všichni přidávali. Tak se o půlnoci Štědrého večera narodil v srdcích lidí Kristus. Všichni věřili, že je přítomen na bohoslužbě právě v tom jejich kostele. Cítili přítomnost lásky malého dítěte a s nadějí hleděli do nového roku.

Malá encyklopedie Vánoc, V.Vavřinová

Jak přežít Advent- aneb o umění očekávat

Doba přípravy na Vánoce se nazývá „Advent“. Toto označení pochází z latinského slova „adventus“, což znamená příchod. Myslí se zde na příchod Vykupitele Ježíše Krista. Adventní doba trvá čtyři neděle před slavností Narození Páně (25. 12. ). Každoročním prožíváním Adventu a slavením adventní liturgie církev aktualizuje

očekávání lidstva na příchod Mesiáše. Tím, že se věřící vžívají do atmosféry této dlouhé přípravy na první příchod Vykupitele do lidských dějin, oživují zároveň touhu po Jeho druhém příchodu na konci časů, ale rovněž do svého vlastního života. Tuto stručnou informaci o Adventu si může přečíst na internetu každý z vás.

V životě každého člověka jsou dlouhá období, kdy na něco čekáme. Naše Anička se nemůže dočkat, až půjde do školy, starší děti se zase nemohou dočkat, až škola skončí. Mladý člověk se připravuje na své budoucí povolání a sní o dni, kdy začne konečně vydělávat. Tak rádi bychom nějak rychleji, kdyby to jen šlo, otáčeli kalendářem, aby ten vysněný cíl už už jen tady byl. A ono to občas i jde. A proč by taky ne? Svobodný člověk se může svobodně rozhodnout pro cokoliv. Fázi očekávání lze jednoduše zrušit, vyškrtnout, protože člověk má přece právo být šťastný, a to hned.

Některé věci ale přece jen urychlit nelze. Na to, než se dítě narodí, se čeká celých devět měsíců. A žádná z budoucích maminek si nepřeje, aby se jí dítě narodilo spíš. Ví přece o velikém riziku, které hrozí předčasně narozenému dítěti. Ví, že by to mohlo negativně ovlivnit celý další život jejího děťátka.

Ale oč větší je radost pak, až se čas naplní a budoucí maminka se opravdu dočká toho posledního dne a její zdravé dítě se konečně narodí. Tato radost je nesrovnatelná s pocity, které prožívá matka nedonošeného dítěte.

Ale neplatí právě toto i pro ostatní oblasti našeho života? Nebyli moudřejší naši předkové, kteří dodržovali tradice, hluboce zakořeněni ve víře,ve které byli vychováni?

Nedávno jsem slyšela , že v Rakousku se při letošních povodních zregulované řeky vrátily do svých původních koryt. Napadlo mě při tom, že snad i pro nás lidi dnešní doby, vlečené povodní stresů, přetížení a trvalého nedostatku času, je tato cesta k návratu ke kořenům novou šancí.

A tak vy, kteří teď čtete tyto řádky a máte odvahu k trpělivosti, k obnovení snad už zapomenutých rituálů ve vlastní rodině, buďte pochváleni. Vy, kteří máte odvahu něco si odříct z jídla, pití, televize, zábavy právě v této posvátné adventní době, vězte, že neodejdete s prázdnou. Odměnou vám bude větší vnímavost pro řeč své vlastní duše, pro řeč Boží. Vy, kteří se odvážíte vydržet nedat na stůl vánoční cukroví dřív než na Štědrý večer, buďte pochváleni. Dáte tak příležitost svým dětem zažít radost ze skutečného očekávání.

Ať je vám odměnou Boží příslib: „Všem, kdo Ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi!“

Kéž Tě, Pane, přijmou i Ti, kterým dosud překážíš.

Kéž Ti, Pane, nepřekážíme my, kteří jsme Tě s vírou přijali.

Abys nás všecky mohl o Vánocích obdarovat!

Pochází z katolické církve. Je to období radostného očekávání a těšení – věřící se těší na příchod Spasitele, ostatní na nejpříjemnější svátky v roce. Kdo si v těchto dnech přivstane a kolem šesté hodiny je v kostele, uslyší takzvané roráty, písně, které se zpívají na jitřních mších. Křesťané doporučují pro adventní týdny mírný půst, protože střídmost v jídle bystří rozjímání.

Adventní doba trvá čtyři neděle před slavností Narození Páně (25. 12. ). Děti dostávají adventní kalendáře a otevírají každý den jedno čokoládové okénko. Advent je rozčleněn na dvě části. Od první neděle adventní do 16. prosince je pozornost upřena na příchod Krista. Druhou částí je poslední adventní týden 17.–24. prosince a je zaměřena ke slavnosti Narození Páně.

K nejznámějším symbolům předvánočního času patří adventní věnec. Svíčky na něm si zapalují i nevěřící. A proč se zapalují svíčky ? Dny se zkracují, tmy přibývá. Postupné rozžínání svící na adventním věnci symbolizuje, že příchod Krista do života znamená přemožení temnoty a nárůst světla, pokoje a radosti. Věnec je víc než pouhou okrasou. Zelené větve provoní dům, znamenají život uprostřed odpočívající přírody, kruh vyjadřuje společenství a plameny světlo, které osvěcuje každého člověka. Svíce jsou čtyři jako čtyři adventní neděle. Původní barvou adventu byla fialová, podle barvy kněžského roucha. Fialová však bývala v minulosti velkou vzácností, a tak ji v domácím prostředí nahradila lehce dostupná červená. Křesťanská tradice na jedné straně sice velí fialovou, lidová tradice na straně druhé však zapovídá umělé materiály. Fialovou ovšem v přírodě prakticky neseženete. Chcete-li mít tedy hezký adventní věnec, bez červené se patrně neobejdete. Základem věnce je jakákoliv zelená dřevina, může být i zahradní. Adventní věnce nepatří nikam jinam než na vstupní dveře.

Poprvé se vánoční stromeček rozsvítil v pražské vile ředitele Stavovského divadla Jana K. Liebicha roku 1812. O třicet let později se v Praze stromky prodávaly jako běžná věc a lidé je nazývali Kristovým strůmkem. Nejdříve se ujal v zámožných českých rodinách, na Moravě se začal objevovat až počátkem našeho století. Stromeček k nám pronikl z německého území, kde se v 17. a 18. století šířil od města k městu. V minulém století a do poloviny našeho byla vánočním stromkem hlavně jedle, která je v dnešní době nahrazena smrkem nebo borovicí.

Zvyklost stavět rozsvícené vánoční stromky na veřejných prostranstvích se v Evropě ujala po první světové válce. V Brně se staví vánoční strom od roku 1924, tato tradice vznikla na popud spisovatele Těsnohlídka, který o vánočním čase našel v lese opuštěné děťátko. Ze spisovatelovy iniciativy se od uvedeného roku pod vánočním stromkem též umisťuje kasička, do které lidé přispívají na stavbu dětského domova pro opuštěné děti. V posledních letech bývá ve sbírce i několik set tisíc korun.

K Vánocům neodmyslitelně patří rovněž betlémy, ty patřily k nejrozšířenějšímu vánočnímu zvyku. Betlém byl symbolem vánoc, postupně v 19. století byl vytlačován vánočním stromkem. Tradice betlémů má však pořád svou sílu a každoročně je jich o vánočním čase mnoho vystavováno.

Tradici vánočních betlémů založil v roce 1223 Svatý František z Assisi. Se svými přáteli přivedli do jeskyně, kterou přeměnili na kapli živého osla, vola a zinscenovali betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční mši.

V Praze byl první betlém postaven pravděpodobně v roce 1560 v dominikánském kostele sv. Klimenta. Jak vypadal, nikdo přesně neví. Předpokládá se, že byl napodobeninou betlémské jeskyně s jesličkami, kde se Ježíšek narodil. Podle tohoto vzoru se jesličky začaly šířit do dalších kostelů a klášterů. Ke konci 18. století, v době osvícení, jesličky opustily kostely a ujaly se na vesnicích a ve městech mezi prostým lidem. K základním figurkám patří Ježíšek v jeslích, Marie, Josef, vůl, pastýři se stády a tři mudrci. K těmto postavám si lidé přidávali další postavičky ze svého nejbližšího okolí. Postavy byly mnohdy zasazeny do fantastické krajiny, použité materiály byly různé. Tak se staví betlémy papírové, ručně malované, vyřezávané ze dřeva nebo modelované z různých hmot, ve formě samorostů. V pojetí betlémů existují poměrně výrazné krajové rozdíly. Nejvíce se stavělo v okolí Králíků, v Orlických horách, Jeseníkách, Krkonoších.

-vr-

Svátek Tří králů byl jedním z nejoblíbenějších lidových oslav. Již ve středověku chodili o Tříkrálovém dni chlapci s hvězdou a zpívali náboženské písně s vánoční tématikou. V německých zemích je tento zvyk stále živý a chlapcům se říká hvězdní zpěváčci. V podvečer svátku se v některých krajích věštila délka života. Všichni členové domácnosti zapálili s první večerní hvězdou stejně vysoké a silné svíce a nechali je pomalu hořet. Komu svíce dohořela první, toho si smrt odvedla podle pověry nejdříve. Když dým z voskovice stoupal vzhůru a plamínek byl jasný a čistý, dostal se její majitel po smrti do nebe. Pokud svíce prskala, plamen byl nerovný a dým směřoval k zemi, čekalo na nešťastníka peklo. Podobně jako o Štědrém večeru se i na Tři krále lilo olovo a pouštěly se lodičky ze skořápek vlašských ořechů se zapálenými svíčkami. Mladá děvčata se ještě před východem slunce omývala sněhem, aby měla v novém roce pleť čistou a bílou jako Panna Marie. Tříkrálový večer byl zkrátka večerem kouzelným. Ne nadarmo mělo slavné Shakespearovo drama Večer tříkrálový původní název Cokoliv chcete a jeho kořeny sahají do dob křesťanských. Ve starověku se na počátku nového roku slavil svátek boha Eona (Arona), jehož kult byl spojen s vodou. Křesťané si o 6. lednu připomínali zázračnou novozákonní proměnu vodu ve víno na svatbě v Káni Galilejské a křest Krista. Není divu, že řada lidových pověr byla o tomto dni spojena s vodou. Pevné zdraví si prý mohl zajistit každý, kdo měl odvahu se o svátku Tří králů na okamžik ponořit do ledové vody potůčku nebo řeky. Od stonání měla pomáhat v kostele posvěcená tříkrálová voda vypitá nalačno. Od konce středověku je v západní Evropě v pramenech doložen obyčej žehnání vody, soli, křídy a kadidla a následné žehnání obydlí s jejich pomocí. Byla s ním spojena magická zaklínání na ochranu domu. V době, kdy ještě platil juliánský kalendář, mohl počátek nového roku připadnout i na 5. nebo 6. leden. Je možné, že žehnání křesťanských příbytků o svátku Tří králů vzniklo jako ohlas starodávných pohanských oslav a zvyky s ním spojené jsou odrazem víry v moc kouzelných zaklínání, chránících domov před zlobou pohanských démonů. Nad dveře se o svátku Tří králů psala svěcenou křídou tři písmena. Od dob třicetileté války obcházel na Tři krále všechny domy ve vesnici kněz doprovázený ministranty, kouzelníkem, učitelem a žáky. Kněz se modlil a vykuřoval dům kadidlem nebo kropil světnice svěcenou vodou, ostatní zpívali. Na dveře či okenní rám napsal kněz svěcenou křídou velká písmena K + M + B a příslušný letopočet.

Co se Vám vybaví při slově, když se řeknou Vánoce? Mně spoustu věcí, že ani nevím, co bych měla napsat dřív, ale momentálně v době Adventu, je to hlavně stres a předvánoční shon. Přála bych Vám vidět všechny ty šílené davy lidí běhající po brněnských ulicích ověšené obrovskými nákupními taškami. Touto horečkou jsou pohlceni až do posledního morku kosti. Podle mě ale přece Vánoce nejsou jen o drahých dárcích za tisíce a tisíce korun.

A mimo zmiňované šílené nákupy následuje v každé domácnosti uklízecí mánie. Nikde přece nesmí být ani smítko prachu. „Co mám ještě upéct?“, ptá se svých vnoučat mnohá babička. Čím více se vánoční svátky blíží, tím je to horší a horší. Lidé jsou na sebe nevrlí a hrozně nervózní.

Když ten onen, tak předlouze očekávaný den konečně přijde, tak opět v mnohých rodinách probíhá ve spěchu. Tatínkové musí mimo zdobení stromečku zabít kapříka, který – než se dostane na talíř – přežívá ve vaně v koupelně, kde jej krmí děti. Ty pak jeho smrt i tak trošku obrečí. Maminky chystají štědrovečerní večeři – rybí polévku, bramborový salát, smaženého kapra a ptáte se, co ti nejmenší? Ti se mají ze všech nejlépe. Vstanou a celý den koukají na „kouzelnou bedničku“, jež na ně chrlí jednu pohádku za druhou, že ani neví, kterou si mají vybrat. Taky se může přihodit, že by je televizní koukání mohlo omrzet, ale v praxi víme, že se to nikdy nestane, neboť televize je mocné médium a vánoční program má vymyšlen naprosto dokonale až do poslední minutky.

Na hodinách odbije šestá hodina večerní, v domovech se rozezní vánoční koledy, pokoje jsou provoněny vánočním cukrovím a smaženou rybou, bez které bychom si určitě tu stědrovečerní večeři nedokázali představit. Po večeři tajemně zazvoní zvoneček, rozsvítí se stromeček a kolem něj se nachází neuvěřitelná spousta dárečků – velkých, malých či nepravidelných, atypických tvarů. „Mami, už tady byl Ježíšek a koukej, co mi všechno nadělil!“, volá nadšeně syn. Maminka jej poslouchá, mile a s radostí se na něj usmívá.

Těmito pár řádky jsem měla snahu přiblížit vám alespoň částečně atmosféru předvánočních dní a následně i oněch vánočních svátků, které se pak nesou v dalším duchu, který je vám jistě všem také známý. Jezdí se po rodinných návštěvách, kde si všichni náruživě povídají nejen o politice a co je kde nového, ale ochutnávají při tom nádherně nazdobené cukroví a nejrůznější pamlsky z kuchyně paní hostitelky. Po Novém roce potom následují u mnoha osob ženského pohlaví předsevzetí typu „Musím zhubnout to, co jsem přes svátky přibrala“ a tak dále.

Ve výčtu všech těchto pro vás již téměř všedních rituálů a stereotypních činností, které jsou s Vánoci spojeny, by se dalo pokračovat dál a dál, ale nebudu. Snad bych si jen přála, aby celý ten měsíc prosinec probíhal více klidněji a mírumilovněji. Doba Adventu, která nejkrásnější svátky v roce předznamenává, je dobou čekání na narození Ježíška. A tak zkusme své rychlé životní tempo alespoň v tomto období o něco zpomalit, usmát se na okolní kolemjdoucí lidi, rozhlédnout se více kolem sebe a vychutnat si onu předvánoční dobu. Jak krásné bývají dny, když venku mrzne až praští, doma je krásné teploučko a rodina si spolu sedne a povídá si a nemusí k tomu přece mít nějaký důvod či záminku, že jsou zrovna Vánoce.

Víte, co je ještě hezkého? Podvečerní procházka Drásovem. To určitě stojí za to. I když je venku mráz, tak to přece vůbec nevadí, stačí se jen tepleji přiobléci. Odměnou vám bude nádherná podívaná na rozsvícené stromečky před domy mnohých místních občanů.

Blanka Vojancová

Přeji vám všem pokud možno opravdu klidné a pohodové nadcházející svátky plné radosti, štěstí a samozřejmě dárečků, které k Vánocům zkrátka patří a vězte, nemusí být kdoví jak drahé. Mnohdy člověka potěší i to, že si na něj někdo vzpomene a dá mu i obyčejnou maličkost, pozornost.

Vesnice leží v kotlině Boskovické brázdy při levém břehu potoka Lubě. Původně byla ohrazena příkopem, snad i zdí, na obou koncích uzavřena branami (horní brána byla zbořena v roce 1864, dolní ještě dříve). Při archeologických výzkumech bylo poblíž někdejší dolní brány zjištěno středověké věžové obydlí, zbudované z lomového kamene kladeného na maltu. Drásov náleží ke starému osídlení a jeho existence je poprvé doložena k roku 1238. Po celé období feudalismu byl majetkem tišnovského kláštera cisterciaček.

Dominantou obce je farní kostel Povýšení sv. Kříže, původně snad s románským jádrem, k němuž bylo před polovinou 14. století přistavěno kněžiště se sakristií a současně vymalováno. Buď již v této době, nebo už v pozdním 15. století přistavěna věž. Ve 2. polovině 17. století v roce 1661 nebo 1686 byly zaklenuty kněžiště a loď, v pozdním 18., nebo devatenáctém století prolomena nová okna. Středověké nástěnné malby v kostele byly objeveny v roce 1932, restaurovány v letech 1940-41 a naposledy v roce 1981. Kostel chová vzácnou monstranci věžového typu, přepracovanou v roce 1601 patrně z relikviáře z poloviny 15. století (nalezena v roce 1830 při bourání kostnice u kostela zazděná ve skrýši).

Hlavním zaměstnáním zdejšího obyvatelstva bylo v minulosti především zemědělství, chov dobytka a drůbeže. Chovaly se také ovce, pěstovalo konopí a len. Nemalou obživu poskytovaly lidem také místní pískovcové lomy, které zásobovaly stavebním kamenem a dlaždicemi i blízké Brno.

V pečetním poli starého obecního typáře, zhotoveného před rokem 1749, byl obraz obilného snopu, nad ním křížek a majuskulní iniciály S. P. D. , na mladší (z r. 1785) totéž znamení s latinskou legendou, rovněž provedenou v majuskuli – SIGILLUM. PAGI. DRASOWIENSIS. Staré pečetní znamení snopu dominuje rovněž znaku a praporu současného Drásova. Převzat byl rovněž křížek a upraven v liliovitý. V novém znaku symbolizuje drásovský kostel Povýšení sv. Kříže a současně přeneseně připomíná bývalou klášterní vrchnost (ve znaku tišnovského kláštera figuruje motiv růže, která je stejně jako lilie atributem mariánským). Dominantní modrá barva, jinak běžně spojovaná s mariánskou symbolikou, připomíná i potok Lubě, protékající drásovským katastrem.

Již dříve bylo publikováno, že naše obec Drásov byla opevněným střediskem a že zde pobývala vojska rakouského vévody Albrechta. Proč právě Drásov byl vybrán Albrechtem ? Na to se musíme podívat hluboko do minulosti a to až na počátek 15. století.

Dne 5. února 1423 dostal vévoda rakouský Albrecht od císaře Zikmunda do správy Moravu. Chtěl v ní být skutečným pánem, a proto se snažil vypudit z ní husitské posádky. Největší husitská posádka byla v Třebíči.

Roku 1425 na podzim došlo k řadě význačných válečných událostí. Husité, jimž se říkalo „Sivotci“ po smrti Jana Žižky a velel jim Bohuslav ze Švamberka, táhli ku Praze a položili se na vršovických polích. K boji nedošlo, nastal smír a vojska táborská táhla na Moravu po dobytí Kamenice nad Lipou pokračovala k Moravským Budějovicím a dále na pomoc husitské třebíčské posádce.

Vojska Albrechta spolu se Zikmundovými vojáky dorazila dříve k Třebíči a obléhala husitskou třebíčskou posádku. Toto obléhání se protáhlo na 14 dnů. Nakonec od obléhání upustili a rozhodli se táhnout k Brnu. Pro tuto cestu zvolili střežené stezky, které byly chráněny strážnými vrchy. Těchto strážných vrchů bylo od Třebíče po Brno přes 20. Na vybudování této stezky měla podíl církevní centra západní Moravy a to benediktinský klášter v Třebíči a klášter Porta coeli v Tišnově. Strážné vrchy byly postaveny tak, že z každého bylo vidět na dva i tři sousední. Podle těchto strážných vrchů můžeme sledovat cestu vojsk Zikmundových a Albrechta od Třebíče po naši obec Drásov. Vojska postupovala od Třebíče podle řeky Jihlavky do Vladislavi, pak dál k Tasovu a Osové Bitýšce. Pokračovali přes Heřmanov, obec Vratislavice k Dolním Loučkám. Pak již bylo vidět k Porta coeli, které bylo opevněno a přes Tišnov a Hradčany na střežený vrch Stráž (kóta 349) západně u Drásova.

Vzdušná vzdálenost od Třebíče k Drásovu je 50 km. Na této trati bylo celkem 12 strážných vrchů, na každé 4 km jeden, skutečná vzdálenost 60 km. Při tomto ústupu pálil a plenil Zikmund a Albrecht statky sobě protivných pánů. Šlo o statky Petra Strážnického z Náměště, který nebyl nakloněn Zikmundovi. Táborská vojska sledovala přesně ústupovou cestu vojsk Zikmundových. K větším bojům nedocházelo, poslední šarvátka byla u Vanče, 20 km od Třebíče, kde husité zvítězili a tím urychlili ústup Zikmundových vojsk. Zikmund si chtěl odpočinout, a proto si vybral rovinu boskovické brázdy, kde mu nehrozil nenadálý útok, a to Drásov. Dostal se tam 27. října 1425 a po dva dny tam po zmateném ústupu od Vanče odpočíval. V Drásově se Zikmund a Albrecht cítili dosti bezpečně. Mezi nimi a Tábority husity byla řeka Svratka, Oslava, Bitýška, Libochůvka, Bobrůvka. Cestu střežil pevný klášter Porta coeli u Tišnova a Brno, Zikmundovi věrné, bylo vzdáleno jen jeden den pochodu.

Ležení Drásov nebylo vybráno náhodou. Drásov byl tehdy význačnou opevněnou osadou s příkopy, hradbami, dvěma branami a opevněným kostelem, tedy jediným místem toho druhu v širokém okruhu mezi Brnem, Žďárem, Ivančicemi, Poličkou, Boskovicemi a Vel. Meziříčím. Zbytky opevnění byly vidět, než byly provedeny úpravy kolem kostela.

Obě vojska Zikmundova a Albrechta po dvoudenním odpočinku v Drásově se rozdělila a 30. října táhl Albrecht k Brnu, kde se zdržel až do 11. listopadu. Vojska se rozhodla, že vzájemné boje přenesou na území Albrechtovo – jižní Moravu a Rakousy.

To je již jiná kapitola historie bojů vojsk Táborských a Albrechtových v počátku 15. století.

Chtěl jsem jen přiblížit a vysvětlit část významného údobí, které se dotýkalo naší obce, co tomu předcházelo a přiblížit tak sled tehdejších událostí.

Z té doby totiž se pojí pověst (nejsou písemné záznamy), že Drásov byl městem, určitě městysem. Vždyť tak dobře opevněné místo, které si Albrecht zvolil nemohla být pouhá osada, dále určitá privilegia – poplatky, výhody svobod, měla tehdy jen výše postavená a označená místa než osady.

Josef Stibůrek, kronikář obce

Další osudy vojsk husitských na Moravě, které se dotýkaly také Drásova, bych přiblížil v dalších zpravodajích.

Druhého září jsme plni nové energie a zážitků s chutí nastoupili do školy. Na žáky i učitele čekalo slavnostní zahájení nového školního roku se zástupci obcí. Od samého počátku se rozběhl bohatý sportovní i kulturní program.

Přivítaly nás zbrusu nové třídy – jazyková a počítačová. V jazykové učebně vybavené nejmodernější technikou se žáci učí angličtinu a němčinu. Počítačová laboratoř přispěla k celkovému zmodernění školy. Na všech počítačích je zaveden Internet a slouží žákům ve výuce i mimoškolních aktivitách. Věříme, že nová technika žáky obohatí a pomůže jim lépe se orientovat v budoucím životě, například na středních školách.

V září se konala Želešická růže, vytrvalostní běh, kterého se zúčastnilo několik žáků naší školy. Největší sportovní úspěchy na nás ale teprve čekaly v podobě obrovského fotbalového triumfu. Naši žáci, chlapci z osmých a devátých ročníků (Jan Bauer, Tomáš Částka, Tomáš Doležel, Martin Dvořák, Petr Fuchs, Martin Goliáš, Filip Klouda, Tomáš Koláček, Petr Šebesta, Milan Šíbl, David Uhlíř a Tomáš Vajdlich), vzorně reprezentovali školu i obec.

Nejprve bezkonkurenčně získali místa na okrskovém turnaji v Tišnově, a tak se probojovali do okresního kola a následovně až do krajské soutěže v Modřicích, kde se představili jako nejlepší fotbalové mužstvo na okrese Brno–venkov.

Velké úspěchy jsme slavili i v sálové kopané. Po mnohých vítězstvích se chlapci dostali do krajského kola a umístili se na pěkném čtvrtém místě. Naši žáci se zviditelnili i na volejbalovém turnaji. Také oni se mohou pyšnit prvním místem. Za zmínku stojí první ročník „Drásovského běhu“ uskutečněný na počátku října v parku a jeho okolí. Počasí nám naštěstí přálo a o zábavu nebyla nouze.Snažíme se pamatovat i na životní prostředí. Třináctého září se pod vedením paní učitelky Daňkové konal velký sběr odpadu podél silnice Drásov – Čebín. Akce se zúčastnilo několik žáků (Šárka Dvořáková, Lucie Kosinová, Iveta Heralová, Pavel Klimeš, Markéta Kohoutková, Martin Šmajda a Dušan Veselý). Uskutečnil se i sběr starého papíru a stále probíhá sběr PET lahví, pomerančové a citrónové kůry.

Zapojili jsme se do projektu adopce zvířátka. Po vybrání dobrovolných příspěvků jsme nashromáždili asi 6000 Kč a nyní probíhá diskuse o výběru vhodného zvířete. Mezi nejvýznamnější kandidáty postoupil tygr a krokodýl. Celou akci doprovází soutěž. Již mnoho našich žáků vyhrálo volnou vstupenku do brněnské ZOO.

ZŠ TGM uskutečnila projekt Evropský den jazyků, který se pořádal 26. září. Pro žáky nižšího stupně byla připravena soutěž scrabble. Na vyšším stupni probíhala soutěž o nejlepší práci na téma Rodina a já (v nižších ročnících) a Cizí jazyk a já. Nejzdařilejší práci napsala Helena Roblíková z 9. A, jejíž příspěvek byl otištěn v časopise Freundschaft.

Žáci devátých ročníků navštívili Podhorácké muzeum Porta coeli v Předklášteří a vyšli si na přírodovědeckou prohlídku hory Květnice. Dále se několik žáků vydalo na strojírenský veletrh GE – TE 2002. Žáci sedmých ročníků zhlédli výstavu obrazů Josefa Jambora a Marie Kytlicové v Jamborově domě.

Děti na nižším stupni netrpělivě očekávaly oblíbenou Drakiádu. I přes obtížné povětrnostní podmínky se na drásovském nebi objevilo několik dráčků, některé dokonce děti samy vyrobily.

Pozoruhodný program ukázky dravců Zayferus se uskutečnil 31. 10. 2002 na hřišti. Mohli jsme se zblízka seznámit s některými druhy ohrožených dravých ptáků a pozorovat jejich let. Dozvěděli jsme se nejrůznější zajímavosti ze světa přírody. Také o neživých přírodninách jsme byli informováni velmi zajímavou formou na výstavě drahých kamenů spojené s přednáškou a soutěží pro žáky.

Od října se rozběhla řada zájmových kroužků. Děti se mohou rozvíjet v oblastech sportovních, výtvarných, hudebních, jazykových aj. Dokonce vydáváme vlastní školní časopis Drásováček. Na jeho stránkách se žáci seznamují s nejrůznějšími zajímavostmi školního i mimoškolního dění, soutěžemi, křížovkami a vtipy (i cizojazyčnými). Každou třídu v redakční radě zastupují vybraní žáci.

Na měsíc prosinec připravujeme Mikulášskou besídku, druhý ročník volby Miss TGM Drásov a hudební soutěž „Skřivánek“. Věříme, že žáky akce zaujmou a dobře se pobaví v slavnostně adventním čase. Zároveň si jménem školy dovolujeme popřát klidnou adventní atmosféru, příjemné a ničím nerušené vánoční svátky a mnoho zdraví, štěstí a splněných přání v novém kalendářním roce.

Mgr. Alena Dvořáková, ředitelka školy

V „Drásovském zpravodaji“ již bylo uvedeno několik článků, které se týkaly ochrany životního prostředí. Narušení životního prostředí činností člověka se týká nás všech a jen těžko může obstát názor, že se nás tento problém netýká. Činností člověka se stabilně zvyšuje množství odpadu v různých formách v přírodě, to má samozřejmě za následek narušení ekosystémů a následně negativní vliv na člověka, zvířata a rostliny. K důkazům není třeba chodit daleko, stačí se rozhlédnout kolem sebe. Zdrojů pitné vody rapidně ubývá v důsledku obecného znečištění vod, znečištění ovzduší má částečně za následek skleníkový efekt, znečištěná půda atd. Příroda disponuje určitou samočistící schopností, ale množství odpadů převyšuje její možnosti.

Do ovzduší unikají odpady jako plynné látky, zde se část podílí na vzniku tzv. skleníkového efektu (není možno zatím přesně stanovit, jakou mírou se člověk podílí na oteplování planety, ale oteplování je v souladu s množstvím spalování paliv), část se vrací zpět a dostává se do toků, oceánů a půdy. Znečištění vod způsobuje vypouštění odpadních vod do toků, těžba surovin, havárie (příkladem může být poslední havárie tankeru blízko břehů Evropy). Tuhé odpady vznikají při různých činnostech člověka a rovněž se dostávají do ovzduší, vod a půdy.

Organizace sběru a třídění odpadu v Drásově je na velmi dobré úrovni. Každý občan obce má nádobu na komunální odpad. K dispozici jsou rovněž kontejnery pro separovaný odpad, které jsou umístěné na několika místech v obci a jsou využívány. Je zde možné ukládat sklo, papír a plasty. V příštím roce bude řešen i problém biologického odpadu (kontejnery, pravidelný svoz). Další možností, kde ukládat odpady, je stanoviště kontejnerů v prostoru bývalého nádraží. Zde je možno ukládat sklo, kovový a směsný odpad. Pravidelně je přistavován kontejner na nebezpečný odpad, který do popelnic nepatří, sem patří zbytky barev, rozpouštědel, staré spotřebiče, pneumatiky, zbytky olejů, ale i zářivkové trubice atd., rovněž bývá každoročně organizován sběr kovového odpadu po celé obci. Problémem je likvidace inertního odpadu (stavební suť, hlína). V jednání je možnost ukládání tohoto materiálu v bývalém lomu v Čebíně.

Separovaný odpad slouží jako surovina pro další zpracování a není tudíž ukládán na skládky. V České republice je v provozu cca 380 skládek, kde končí okolo 85 % odpadu, což je obrovské množství, které představuje velké riziko. Obtížné je najít pro skládky místo, v České republice je jednak husté osídlení, umístění do terénu bývá velkým problémem a vždy je nutno počítat s oprávněným odporem občanů. Z těchto a mnoha dalších důvodů je třeba skládkování co nejvíce omezit a využívat odpad jako cennou surovinu. O využití odpadu byl odvysílán pořad v místním informačním kanálu. Zde si dovolím malou poznámku – řízená skládka představuje mnohem menší riziko než skládka černá. I v okolí Drásova se jich mnoho objevilo a obec musí na jejich likvidaci vynaložit nemálo finančních prostředků, které by byly využity mnohem účelněji a v konečném důsledku za likvidaci těchto skládek zaplatíme my všichni. Černé skládky jsou zdrojem znečištění podzemních vod, půdy a často jsou zdrojem nákazy, o estetické stránce není třeba psát. Nemyslíme si, že občané Drásova vozí komunální odpad do okolí vesnice, možností, jak bezpečně zlikvidovat domovní odpad mají dostatek a jak již bylo napsáno, okrádali by sami sebe. Bohužel se v tomto roce objevilo spousta pytlů s odpadem ze zahrad v okolí obce. O efektivním způsobu likvidace bylo na stránkách zpravodaje již psáno, stačí založit malý kompost, kam můžeme uložit veškerý biologický odpad a pro ty, kteří tuto možnost nemají, budou v příštím roce v obci umístěny kontejnery nebo bude organizován svoz.

-vr-

Co říci závěrem. Lidé se dají rozdělit na dvě skupiny. Na ty, kteří si riziko znečištění, které z odpadů vzniká, uvědomují a mají snahu s tím něco dělat a na ty, kterým je jedno, jaké následky to pro ně, okolí a prostředí má. Je dobré, že většina Drásováků patří do první skupiny a není jim lhostejný osud jejich dětí a míst, kde žijeme. Při této příležitosti musím jménem Zastupitelstva obce poděkovat všem, kteří se pečlivě starají o úpravu míst před jejich domy.

Sportovní sezóna roku 2002 byla pro TJJ Lucky Drásov velmi náročnou nejen po stránce závodní, ale hlavně organizátorské. V Drásově jsme pořádali celkem deset jezdeckých dní. Jednalo se o parkurové závody Anect cup, Koral cuzp, pony seriál o cenu starosty obce Drásov. Dále drezurní závody firmy ADARES s.r.o., dále KS Hostěradice. Také jsme pořádali Anect – voltižní sérii pro děti postižené. Celkem se účastnilo soutěží necelých 200 jezdců. Naši jezdci v soutěži mladých jezdců obsadili 2. místo – Dana Trčková a 3. místo – Lukáš Klouda. Ten také získal na oblastním přeboru juniorů v parkurovém skákání 3. místo.

V drezurních soutěžích jsme se nominovali do celostátního finále Kritérií mladých koní. Největších úspěchů jsme dosáhli ve voltižním ježdění. Vrcholem byla účast na Světových jezdeckých hrách ve Španělsku. Ze tří žen České republiky, které se nominovaly, byly právě dvě z Drásova, a to Dana Trčková a Michaela Gruzová. Lukáš Klouda bojoval v soutěži skupin, kde skupina České republiky obsadila skvělé 6. místo. Výborných výsledků bylo velmi mnoho a ty nejdůležitější jsou uvedeny dále v textu.

V roce 2003 máme opět v plánu uspořádat v Drásově celou řadu jezdeckých soutěží. Přáli bychom si, aby se mezi diváky konečně také objevilo více zástupců z Drásova. Určitě přicházíte o pěkné sportovní zážitky. Našim pořadatelským vyvrcholením bude pořádání Mistrovství ČR ve voltižním ježdění v září 2003. To se může uskutečnit pouze v hale, proto bude zřejmě jinde, ne v Drásově. Určitě je to velká škoda a nutí to k zamyšlení.

MVDr. Petra Cinerová

Za TJJ Lucky Drásov přeji všem pouze a jen štěstí v novém roce 2003, hlavně zdraví a osobní pohodu.

Než jsme se nadáli, je zde opět konec roku. Konec roku bývá obdobím bilancování a též plánů pro další rok. Rok 2002 byl pro náš volejbalový oddíl velmi úspěšný. Naše „A“ družstvo z I. třídy krajského přeboru postoupilo do kvalifikace, kde uspělo a postoupilo do II. ligy, což je ohromný úspěch. V současné době se našim hráčům tolik nedaří a to vzhledem k nekompletnosti družstva z důvodu zranění některých hráčů ze základní sestavy. Před závěrem první poloviny soutěže jsme ve spodní polovině tabulky, ale všichni pevně věříme, že druhá polovina soutěže bude úspěšnější.

Polovinu soutěže má za sebou též „B“ družstvo, které hraje pouze venku. I když naši mladí hráči sehráli vyrovnaná utkání, nedařilo se jim v koncovkách dotáhnout set do vítězného konce, a tak ze sedmi zápasů okresního přeboru vyhráli pouze jediné. Zde nám chybí větší trénovanost a hráčská zkušenost. Snad jarní zápasy budou sehrány lépe a mužstvo postoupí v tabulkách o stupínek výš.

Dále zde máme velmi početné družstvo žáků, které vytváří velmi slibné zázemí pro družstvo mužů. Krajského přeboru žáků se zúčastnilo pravidelně 9 hračů. Toto mužstvo, dá se říci, je již velice dobře sehrané a podává kvalitní volejbalové výkony. Svědčí o tom i pořadí krajského přeboru po druhém turnaji, kde se umístilo pouze mužstvo SK Volejbal Brno a TJ Znojmo. I s těmito soupeři sehrává tento tým rovnocenné zápasy. Velkým handicapem tohoto týmu je smečové podání, které v podmínkách obou sokoloven nelze trénovat vzhledem k rozměrům a velikosti hřišť.

Po zralé úvaze trenérů a celého volejbalového výboru jsme se rozhodli a potvrdili účast našich žáků v Českém poháru. Dobré výsledky dosažené v krajském přeboru nás přesvědčily, že vysoké finanční náklady a čas strávený s přípravou se nám zúročí ve hře tohoto mladého kolektivu s těžkými soupeři. V Zákupech u České Lípy, kde se kvalifikace odehrávala, jsme sehráli celkem čtyři kvalitní utkání a to s Českou Lípou, Ústím nad Labem, Brnem a Táborem. Vítězstvím nad Táborem jsme se kvalifikovali do skupiny C Českého poháru, která se bude hrát turnajovým způsobem 14. 12. 2002 v Českých Budějovicích.

Družstvo trénuje pravidelně třikrát týdně, tj. ve středu v Malhostovicích, v pátek a v neděli v drásovské sokolovně. Tréninků se zúčastňuje celkem 17 žáků, z nichž 8 je jich mladších, kteří, jak říkáme, se teprve učí chodit po hřišti a poznávají základní techniku úderů a hry. Tandemu trenérů Vyskočilovi a Slezákovi to poněkud komplikuje situaci v tom, že musí skloubit trénink dvou kolektivů, vyzrálého a herně zdatnějšího s již vyhraněnými hráčskými osobnostmi a druhého mladšího kolektivu, jehož hráči toho ještě moc neumějí a navíc trénují v omezených prostorách obou sokoloven. Proto musíme pochválit korektní přístup zkušenějších hráčů k těm začínajícím, který se projevuje nejen ve spolupráci s trenéry při jejich výchově, ale i tolerancí jejich slabších výkonů a kvalitním kamarádským výkonem, což nebývalo vždy pravidlem. Takže shrnuto a podtrženo, žáci Drásova rozhodně ostudu neudělali. Svojí účastí v Českém poháru i v krajském přeboru reprezentovali obec víc než dobře a my jim přejeme ve volejbalu další úspěchy. Nakonec musíme ještě poděkovat sponzorům, kteří nám umožnili hrát tyto soutěže a i těm, kteří se sponzorovat teprve rozhodnou. Ostudu vám neuděláme.

Kompletní zhodnocení jednotlivých družstev bude provedeno na veřejné členské schůzi volejbalového oddílu 3. ledna v 18.00 hodin v sokolovně v Drásově. Pravidelně vás informujeme v kabelové televizi o mistrovských utkáních žáků a našeho „A“ družstva. V naší ročence máme všechny termíny mistrovských zápasů, ale i též turnajů na závěr roku a začátek ledna. Věříme, že naši hráči neztratí Vaši přízeň a přijdete je povzbudit, jak na turnaje, tak i na mistrovská utkání.

Závěrem bychom chtěli popřát všem našim občanům, příznivcům volejbalu a hráčům šťastné a veselé svátky vánoční, hodně zdraví a štěstí v novém roce 2003.

Taneční kroužek Sokol Drásov

Ke konci roku většina z nás bilancuje, hodnotí, plánuje a dává si různá předsevzetí. Hodnotí, co bylo dobrého i co se nepovedlo, a plánuje s větším či menším nadšením to, co má přijít. Stejně tak i Taneční klub SOKOL Drásov.

Naše činnost v uplynulém roce byla velmi bohatá, ať již se jednalo o účast na soutěžích nebo vystoupení na plesech a různých akcích. Ze soutěžní činnosti to bylo 2. místo v regionální country soutěži dospělých STODOLA Brno 2002, kterým jsme si vybojovali postup na celostátní soutěž v Praze. Té jsme se bohužel z finančních důvodů nezúčastnili. Mladší část souboru sbírala zkušenosti na regionální dětské country soutěži „Medlánecká sýpka“, která se uskutečnila rovněž v Brně. Nejcennějším úspěchem TK Drásov bylo 9. místo na Mistrovství české republiky v Chrudimi, které jsme vytancovali mezi 25 soubory. Těší nás, že jsme kluby z velkých měst naučili, že musí s Drásovem, o kterém mnozí ani neví kde je, počítat.

Ale nejenom tréninky, dřina a soutěže. Byli jsme rovněž na výletech, spali jsme venku „pod širákem“, užili spoustu her a zábavy. Při noční stezce odvahy na Lomničce jsme dokonce vyhráli a místní připravili o 1. cenu.

A naše výhledy do budoucna? V lednu nás čeká řada vystoupení při různých společenských příležitostech v Brně i okolí a také tradiční Drásovský country bál. Tento si za dlouhou dobu trvání získal řadu příznivců, kteří se do Drásova rádi vracejí a o každoroční účast se nenechají připravit. Jistě se najdou pamětníci, kteří si vzpomenou na ten první. Snažíme se v programu přijít vždy s něčím novým, ukázat nové tance a zájemce něčemu novému naučit.

A proto zveme všechny příznivce country tancování v sobotu 11. ledna 2003 do drásovské sokolovny, kdy ve 20.00 za doprovodu country kapely STETSON toto country řádění již po 14. vypukne. Přijďte si zatančit i vy country tance v řadách, kruzích, čtverylkách. Můžete se sami zapojit do výuky a odměnou vám bude spousta legrace.

Při této příležitosti bych chtěla mezi nás pozvat mladé i starší, kteří by se chtěli naučili tancovat. Vůbec nevadí, že podle svého názoru nic neumíte a jste nešikovní – do souboru se chodí proto, abyste se tancovat naučili a také pobavili.

Závěrem nezbývá než přát sobě i ostatním, aby drásovské tancování bylo v dalším období alespoň stejně úspěšné jako dosud. Děkuji rovněž všem tanečníkům za vzornou reprezentaci, našim sponzorům za podporu a přízeň a všem společně přeji mnoho zdraví, spokojenosti a pracovních i osobních úspěchů v roce 2003.

Vánočka má dlouhou historii a udržela se v oblibě až do dnešní doby. První zmínka o vánočce je z 16. století a za dlouhá léta prošla drobnými proměnami. V minulosti byla pojmenována jako húska nebo calta a někde se v Čechách dodnes setkáváme s nejrůznějšími pojmenováními – pletenice, pletanka, štědrovice, stědrovečernice, štricka, štrucla, žemle, ceplík. Dříve vánočku mohli péct pouze cechovní řemeslníci – pekaři. Od 18. století si je začali lidé péct doma sami. První z doma upečených vánoček měl dostat hospodář, aby se mu urodilo hojně obilí. Velká vánočka se na závěr štědrovečerní večeře rozkrájela. Někde z ní o Štědrém večeru dávali po krajíčku dobytku, aby byl zdravý a neškodily mu zlé síly. Zhotovit vánočku nebylo a není jednoduché, a proto se při přípravě těsta, pletení a pečení vánočky udržovaly různé zvyky, které měly vánočce zajistit zdar. Hospodyně měla zadělávat v bílé zástěře a šátku, neměla mluvit, při kynutí těsta měla vyskakovat vysoko do výšky. Dávným zvykem také bylo zapékání mince. Kdo ji při krájení našel, měl jistotu, že bude zdráv a bohatý po celý následující rok. Připálená nebo natržená vánočka věštila nezdar.

Vánočka je nepostradatelnou součástí vánočních svátků. I dnes jsou zruční jedinci, kteří dovedou spodní pletenec zhotovit ze sedmi pramenů, anebo upletou celou vánočku najednou ze šesti pramenů.

V minulém vánočním čísle „Drásovského zpravodaje“ jsme Vás informovali o betlému ze samorostů, ale to není jediný betlém v Drásově. Další betlém vyrobila paní Svobodová a je vyroben z těsta. Informací o tomto betlému jste mohli slyšet v místním vysílání televize.

ANKETA KABELOVÉ TELEVIZE

Na anketu, která byla vyhlášena v minulém vydání „Drásovského zpravodaje“, odpovědělo 110 občanů. První změna byla již realizována a to je nahrazení programu Hessen zpravodajským kanálem CNN. Náklady na další změny přesáhnou částku 80.000,- Kč a jsou zapracovány do návrhu rozpočtu na příští rok. Pokud návrh rozpočtu Zastupitelstvo obce schválí, tak změny budou realizovány začátkem příštího roku. Jedná se o zařazení programu TV3 a Discovery do tel. kabelového rozvodu. Bohužel nelze zlepšit kvalitu některých programů např. STV1, STV2. Jedná se o pozemní vysílače a v Drásově je přijímaný signál velice slabý.

Jiří Šup, starosta obce

Víte, že

-                         před 35 lety byla v Drásově ustanovena pobočka pětileté školy umění Kuřim. V LŠU bylo celkem 13 žáků, vyučovala se hra na akordeon a piano. Vyučující byly učitelky Jana Pujmanová a Raduše Leščenková

-          před 35 lety zaniklo promítání kina v místním Sokole na jevišti a začalo se promítat v jídelně MEZ Drásov. Zde se promítalo prvních 11 let, převážně premiérové filmy např. „Poklad na Stříbrném jezeře“ a další „Vinetouvky“

-          před 35 lety se narodilo v Drásově celkem 18 dětí a přivítáno do života bylo 21 dětí

-          před 40 lety bylo v Drásově již 129 televizorů a že to byla televize, která odčerpávala návštěvníky drásovského kina v sokolovně. Zlepšení nastalo až po zavedení promítání v jídelně MEZ

Číslo 4 Vychází nepravidelně. Vydává Zastupitelstvo obce Drásov.

Náklad 425 výtisků. Uzávěrka dalšího čísla 10. března 2003. © 2002