Drásovské zajímavosti

Významné krajinné prvky Drásova

LUBĚ
Upravená část dolního toku Lubě (pokračuje v k.ú. Malhostovice, Všechovice a Skalička) v celé délce se souvislým břehovým porostem s převahou olše lepkavé (Alnus glutinosa) a olše šedé (Alnus incana). Významné druhy živočichů jsou zastoupeny třeba cvrčilkou říční (Locustella fluviatilis) a lejskem šedým (Muscicapa striata). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí zachovat souvislost břehových porostů, hospodařit jednotlivým výběrem.

DRÁSOVSKÁ STUDÁNKA
Úpatí mírného svahu na okraji nivy Lubě (2 ha, 268-280 m n.m.) se studánkou a drobným potůčkem s přilehlými parkově upravenými dřevinnými porosty, s převahou autochtonních dřevin. Jde často o staré a doupné jedince. Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí soustavně pečovat o studánku a parkově upravené okolní plochy. Je vhodné uvažovat o případném rozšíření parkového areálu.

SVOBODNICE - JANOUŠKOVA ZMOLA
Úpatní části jižně až jihozápadně exponovaných svahů (4 ha, 312-340 m n.m., zasahuje do k.ú. Tišnov). Ve východní části přetíná lokalitu strž Janouškovy zmoly. Mozaika ekotonových společenstev lesního okraje, zpustlých extenzivních sadů, polokulturních luk a lad s teplomilnými společenstvy, rozčleněná líniemi dřevin. V líniích roste například hloh (Crataegus sp.), osika obecná (Populus tremula), svída krvavá (Swida sanguinea) a trnka obecná (Prunus spinosa). Okraj borového lesa lemuje souvislý pás janovce metlatého. Významné druhy živočichů jsou zastoupeny například ťuhýkem obecným (Lanius collurio) a linduškou lesní (Anthus trivialis). Významné druhy rostlin jsou zastoupeny třeba hvězdnicí chlumní (Aster amellus). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí lokalitu nezalesňovat, kosení, případná redukce dřevin ve prospěch volných ploch s cennými společenstvy, využívání jako extenzivního sadu plochy s hlubší půdou.

MALÁSKOVA ZMOLA
Až 5 metrů hluboká zmola (1 ha, 285-310 m n.m.) s přechodně zamokřovaným dnem s dřevinnou línií tvořenou borovicí lesní (Pinus sylvestris), dubem zimním (Quercus petraea), trnkou obecnou (Prunus spinosa), řešetlákem počistivým (Rhamnus catharticus) aj. Na vlhčích místech jsou porosty rákosu obecného (Phragmites australis). Významné druhy živočichů jsou zastoupeny třeba ťuhýkem obecným (Lanius collurio). Významné druhy rostlin jsou zastoupeny například diviznou rakouskou (Verbascum austriacum). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí zachovat souvislost dřevinné línie a její pestrou dřevinnou skladbu, hospodařit jednotlivým výběrem. V místě rákosiny případně vyhloubit drobnou tůň pro rozmnožování obojživelníků.

VINOHRAD
Významný krajinný prvek s rozlohou cca 3,00 ha v nadmořské výšce 265-300 m n.m. je tvořen úpatní částí strmých jižně až jihozápadně exponovaných svahů s druhově bohatými travobylinnými lady s teplomilnými společenstvy. Teplomilná společenstva zasahují i do přilehlého borového (Pinus sylvestris) porostu. V horní mírnější části svahů starý extenzivní švestkový sad s pestrým bylinným porostem. Dřeviny jsou zastoupeny například dubem zimním (Quercus petraea), hlohem (Crataegus sp.), svídou krvavou (Svida sanguinea) nebo trnkou obecnou (Prunus spinosa).

Významné druhy rostlin jsou zastoupeny například hvězdnicí chlumní (Aster amellus), chrpou chlumní (Cyanus triumfettii), pupavou bezlodyžnou (Carlina vulgaris), diviznou rakouskou (Verbascum austriacum) nebo modřencem chocholatým (Leopoldia comosa). V minulosti se vyskytoval také koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), sasanka lesní (Anemone sylvestris) nebo lýkovec vonný (Daphne cneorum). Významné druhy živočichů jsou zastoupeny ještěrkou obecnou (Lacerta agilis), užovkou hladkou (Coronella austriaca), slepýšem křehkým (Anguis fragilis) a hnízdícícm ťuhýkem obecným (Lanius collurio) či linduškou lesní (Anthus trivialis).

Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí redukce cizorodých a nežádoucích dřevin (akátu a bezu černého) ve prospěch volných travnatých ploch s cennými společenstvy, extenzivního ovocného sadu, stanovištně a geograficky odpovídajících druhů dřevin a v konečné fázi rozptýlených pestrých výsadeb odpovídajících druhů dřevin. Nezbytné je pravidelné kosení sadu.

K VŠEVHOVICŮM
Mozaika starých extenzivních sadů, agrárních travobylinných lad a opuštěného lůmku (3,50 ha) na skalním výchozu s roztroušenými keři trnky obecné (Prunus spinosa), růže šípkové (Rosa canina) a brslenu (Euonymus sp.). Výskyt teplomilných druhů rostlin, část plochy zalesněna borovicí lesní (Pinus sylvestris), na vysoké mezi rostou duby (Quercus sp.).

POD VINOHRADEM
Spodní část východně orientovaných svahů na okraji lesního komplexu (2,50 ha, 300-325 m n.m.) s travobylinným ladem s teplomilnými společenstvy. Významné druhy rostlin jsou zastoupeny například plaménkem přímým (Clematis recta) a hvězdnicí chlumní (Aster amellus). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí případné kosení a probírky dřevin ve prospěch volných ploch s cennými společenstvy.

SEKERY
Strmý svah (6 ha, 340-425 m n.m.) jihojihozápadní expozice s maloplošnými ojedinělými výchozy permských pískovců a kameny na povrchu, se stejnověkým porostem dubu zimního (Quercus petraea) s ojedinělou příměsí habru obecného (Carpinus betulus) a s ojedinělými keři: hlohu (Crataegus sp.) nebo lísky obecného (Corylus avellana). Na horní hraně svahu roste jediný buk lesní (Fagus sylvatica). V okrajové části se k dubu zimnímu přidružuje babyka obecná (Acer campestre) s podrostem keřů. V ekotonu se vyskytují teplomilná travinobylinná společenstva. Významné druhy rostlin jsou zastoupeny například bělozářkou větvitou (Anthericum ramosum), medovníkem velkokvětým (Melittis melissophyllum) adiviznou rakouskou (Verbascum austriacum). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí zachování listnaté dřevinné skladby s dominancí dubu, v horní části se pokusit podpořit přirozené zmlazení dubu.

KLUCANINA NAD DRÁSOVSKÝM MOSTEM
Spodní část prudkých svahů (2,50 ha, 260-290 m n.m.) jižně, jv. a východně exponovaných s ekotonovými společenstvy lesních okrajů převážně borových porostů (Pinus sylvestris) s příměsí dubu zimního (Quercus petraea), habru obecného (Carpinus betulus) a babyky obecné (Acer campestre) s druhově bohatými teplomilnými společenstvy. Na východním úpatí je místy vytvořen keřový plášť svídy krvavé (Swida sanguinea), trnky obecné (Prunus spinosa), kaliny obecné (Viburnum opulus) a lísky obecné (Corylus avellana). Významné druhy rostlin jsou zastoupeny například bělozářkou větvitou (Anthericum ramosum), hvězdnicí chlumní (Aster amellus), koniklecem velkokvětým (Pulsatilla grandis), růží galskou (Rosa gallica), třešní křovitou (Cerasus fruticosa), medovníkem velkokvětým (Melittis melissophyllum), prvosenkou jarní (Primula veris) nebo mochnou bílou (Potentilla alba). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí uchovat listnatý lesní okraj, redukce keřů ve prospěch volných ploch s cennými společenstvy, případně kosení některých vytypovaných ploch.

KLUCANINA - NAD LUBÍ
Strmé svahy jižní expozice do údolí Lubě (3,50 ha, 260-325 m n.m.), v horní části s porosty s převahou dubu zimního (Quercus petraea) s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula), habru obecného (Carpinus betulus) a ojediněle i buku lesního (Fagus sylvatica), ve spodní části starý porost borovice lesní (Pinus sylvestris) s dubovou výplní. Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí při probírkách mladších porostů podporovat kvalitní jedince dubu a zvláště ojediněle vtroušený buk na úkor habru a břízy. Při obnově staršího porostu využít přirozené zmlazení dubu, nedopustit přeměnu na borovou monokulturu.

KLUCANINA - NAD DRÁSOVSKOU ŠPICÍ
Krátké strmé svahy (2 ha, 290-330 m n.m.) východní expozice do široké zorněné sníženiny se smíšeným listnatým porostem buku lesního (Fagus sylvatica), lípy srdčité (Tilia cordata), habru obecného (Carpinus betulus) a dubu zimního (Quercus petraea). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí při probírkách podporovat kvalitní jedince buku, lípy a dubu na úkor habru. Výhledově se zaměřit na jejich přirozenou obnovu.

POD STRÁŽÍ
Báze táhlého svahu (0,10 ha, 260 m n.m.) severní expozice na styku s nivou potoka Lubě s porostem borovice lesní (Pinus sylvestris) s výplní dubu zimního (Quercus petraea) a habru obecného (Carpinus betulus). Významné druhy rostlin jsou zastoupeny třeba zapalicí žluťuchovitou (Isopyrum thalictroides). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí zabránit přeměně na jehličnatou monokulturu.

NIVKY U BRODU
Zbytek rokle s listnatým remízem (0,30 ha, 275 m n.m.) s jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), vrbou bílou (Salix alba), vrbou křehkou (Salix fragilis) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus) s keřovým lemem bezu černého (Sambucus nigra), kaliny obecné (Viburnum opulus) a trnky obecné (Prunus spinosa). V porostu asi 150-ti letý dub letní (Quercus robur). Významné druhy živočichů jsou zastoupeny třeba ťuhýkem obecným (Lanius collurio). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí zabránit zavážení odpadem, sanace stávajících skládek, individuální ochrana dubu letního.

DÁLNICE
Umělá terénní deprese s polním lesíkem (1,80 ha, 289 m n.m.) s převahou mokřadních druhů s ohledem na nízko mělce hladinu spodní vody. Rostou zde vrba bílá (Salix alba), vrba křehká (Salix fragilis), topol bílý (Populus alba), olše šedá (Alnus incana). V území rákosiny a uměle vyhloubená volná vodní plocha. Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí zřídit pestrý mokřadní komplex s případnými roztroušenými vlhkomilnými dřevinami v místech s mělce položenou hladinou spodní vody ve prospěch mokřadních společenstev rostlina a živočichů.

U DÁLNICE
Antropogenní val (0,25 ha, 270-280 m n.m.) nad potokem Lubě s jižní až jv. orientací s travobylinnými teplomilnými společenstvy. Významné druhy rostlin jsou zastoupeny třeba čilimníkem řezenským (Chamaecytisus ratisbonensis). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí kosení, případné redukce dřevin ve prospěch ploch s cennými společenstvy.

U BUČKŮ
Mozaika extenzivního sadu, agrárních travobylinných lad až polokulturních luk (0,60 ha) s teplomilnými druhy rostlin a navazující zbytek vlhkomilných porostů u zasypaného náhonu. Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí kosení, případné redukce dřevin ve prospěch ploch s cennými společenstvy.